Další prázdniny. A další změny… tentokrát odstoupil ředitel školy, Anoran Lorbash. Místo ředitele školy tedy pro tentokrát získává Lukas W. Goldhair. Ředitelkou naší koleje je stále slečna Black. Alespoň něco se nemění, že? V koleji se sice rozpoutalo několik kampaní proti ní, ale ona sama zakročila.

„Nevím, kde jste vzali, že odcházím, to bych asi nikdy nedokázala. Přesto, že jste někdy protivní (respektive spíše někteří z vás) a nejste zrovna kolej podle mých představ, rozhodně bych vás nikdy neopustila. Dokud tu bude jediný student, který bude stát o to, abych mu dělala říďu, tak tu zůstanu.“

Slečna Black tedy neodchází. Ale odchází spousta jiných lidí, takřka srdce koleje… Po nepěkném incidentu školu opouští Katie Alvereth Celes, neprávem obviněna z použití zakázané kletby. Tímto tedy tak nějak končí Katiina kariéra. Více informací o této dozajista „osobnosti“ Havraspáru naleznete níže. Spolu s ní (stejný důvod) školu opustila Roxiana de Amoire a několik studentů Zmijozelu.

Nedlouho po odchodu Katie se rozpoutaly v koleji hádky a celá kolej se ocitla v troskách. Odchody dalších lidí tomu nijak nenapomohly, jen celou situaci ještě zhoršily. Někteří odešli kvůli Katie, jiní kvůli hádkám, bodům… Jiní měli své vlastní důvody někde úplně jinde. Spousta lidí se stala méně aktivními a mezi ostatními se ukazovala velmi málo. Například Katy D. L. Kusanová… ale i mnoha jiných. Pak odešla i Lucia Lex Liu, Emmerita Martiová… Kolej přišla o mnoho ze svých velmi dobrých členů.

No, ale z těch co zbyli… Kolej se přece musela udržet! A museli se vybrat noví prefekti. Primusem se nakonec stal Charlie Modrý a Petr Warger, jehož místo nahradil, se stal jedním z prefektů. Dalšími byli Ashleen Jude Newmanová, Jane McGuire a nakonec, velmi překvapivé, prvačka Lalaine Watrin. Mnoho hlasů bylo proti ní… Prvák prefektem? 

Brzy čtvrté místo… ach ano. Celá kolej byla rozhádaná natolik, že to ani jinak dopadnout nemohlo. Kde má Rowena své zastání…? Hloupé hádky a nikdo nepomyslí na ni. Jak sobecké… Posuďte sami, útočili jsme na sebe natolik, že nám do koleje nasadili fretku, aby se nám posmívala? Ach Roweno, proč jen Tě vymazali v ten čas ze svých srdcí? Roweno, odpusť, odpusť nám… hříšníkům.

Ale dost už toho všeho. Dopadlo to, jak dopadlo. Velké poučení pro všechny. Co se tedy dělo kromě toho? Mimo kolejní prostory? Jedna z mála dobrých věcí byly naše umístění v soutěžích. Bohužel nestačily na vyrovnání bodů odečítaných…

Na Hradě byla zavedena z nejmenovaných důvodů bezpečnostní opatření. Infiltrace… Spousta studentů pod kletbou Imperio. Celá škola byla varována před těmito studenty: Veron Fast, Hadika Dung, Dark Rakeťák Raquemua, Sammarin Walesová, Charlie Modrý, Steeli Aywo Awikainen. Ano, nezdá se vám to… dva z nich jsou i od nás z koleje.

Naštěstí se všichni vrátili do normálu… Ale i tak. Dark Rakeťák Raqemua nedlouho poté opustil naši kolej. Přidal se k hraničářům. Ke konci roku nás opustil i Charlie Modrý, kvůli svým velmi závažným důvodům. Přišli jsme o primuse.

Tento rok byl ten nejhorší v dějinách naší koleje a já doufám, že se to již nebude opakovat.

Modlím se teď k Roweně
za nás, smrtelníky,
děláme to nechtěně,
neovládáme své city.

Emoce se bouří v nás,
ke světu jsme hluší,
ať nedopadne to takhle zas,
Roweno, nastraž uši…

A vyslyš naše prosby.
Roweno…

Ke konci kapitoly předložím úryvky… ze slov Elizabeth McCainové.

„Mám pocit, že naše takzvané přátelství snad ani neexistovalo. Protože kdyby mezi námi skutečně panovalo, nezmizelo by jako mávnutím hůlky… A odvolávat se na to, že před rokem to bylo lepší díky tomu, že jsme tu my prváci nebyli, je někdy taky pěkně ubohé a vůbec to nepodporuje kolejní duch přátelství. Jelikož svalovat vinu jen na ostatní – to umí každý. Ale svalit vinu na sebe?

Podívejte, mrzí mě, co se tu v poslední době děje. Štve mě, kolik lidí najednou odchází a vrací se… Co to má znamenat?“

…

„Neříkám snad, že já jsem ta úžasná a kdesicosi… nejsem bezchybná, ale snažím se pomoct…“

Roweno, neopouštěj nás, stále mezi námi jsou tací, kteří si Tě zaslouží, kteří jsou Tě hodni… Ach, Roweno…

Prolog ~ 1. ~ 2. ~ 3. ~ 4. ~ 5. ~ 6. ~ 7. ~ 8. ~ 9. ~ 10. ~ 11. ~ 12. ~ 13. ~ 14. ~ 15. ~ 16. ~ 17.~ 18. ~ 19. ~ 20. ~ 21. ~ 22. ~ 23. ~ 24. ~ 25. ~ 26. ~ 27. ~ 28. ~ 29. ~ Epilog