Velmi staré modré desatero, díky kterému získáte představu, co bylo a čím se řídili studenti Havraspáru více než dvacet RPG let zpět. V dnešní době už je desatero dávno zapadlé prachem a modří se jím neřídí, ale někde hluboko v knihovně ho možná někteří mohou objevit a nechat se tak na chvíli pohltit atmosférou dávných let Havraspáru.
Já jsem Rowena, Tvá Bohyně.
1. Nebudeš mít jiné bohy. Pocta členství v modré koleji Tě vyvedla z ubytovny předškoláků. Buď své koleji věrný až do morku kostí.
2. Nezneužiješ jména Havraspáru ani Roweny z Havraspáru, naší nejvyšší. Rowena nenechá bez trestu toho, kdo by jejich jmen zneužíval.
3. Pamatuj na den nicnedělání. Protože flákání je svatější než cihly, které – stejně jako Rowena – vidí vše. Celé dopoledne budeš úporně pracovat a učit se, učit se a učit se. Avšak odpoledne se stane dobou odpočinku. Tudíž nezhřeš a všechny domácí úlohy a tresty nech ležet stranou. (Zde existuje výjimka. Pokud ses flákal dopoledne a máš resty v hodinách, na flákání zapomeň, protože pohár musí zůstat náš.)
4. Cti ředitelku i primusku svou, stejně tak i prefekty své, abys byl dlouho živ na škole, kterou Ti dává ee… ředitel, ministerstvo a tak?
5. Nezabiješ a už vůbec ne nikoho z modrých. Jinak do fuj s Tebou, takhle zneuctit jméno Rowenino!
6. Nesesmilníš! Nezapomeň, že Rowena opravdu vidí vše a Milenecké kletbě se už nevyhneš.
7. Nepokradeš nic havraspárského a u jiných kolejí to radši místo krádeže obejdi dobrým intrikařením.
8. Nevydáš proti havraspárskému lidu svému křivé svědectví.
9. Nebudeš dychtit po jiné koleji, protože jen v Havraspáru se dobře poměješ.
10. Nebudeš závidět ostatním úspěchy. Nesmíš se užírat závistí druhým, jen by ses tak zbavil radosti z vlastního úspěchu. Začni pořádně makat a úspěch na sebe nenechá dlouho čekat.
Autorky: Elizabeth McCainová & Katie Alvereth