Po dlouhých prázdninách, které byly poznamenány rozkolem ve vedení a odchodem bývalého ředitele školy Salazara Drakena, se většina studentů už nemohla dočkat dalšího roku. Jako obvykle tu však byla jedna docela podstatná věc, bez které by se někteří jistě obešli, ale ono to prostě nejde – nováčci…
Všichni přece víme, jak se většina starších studentů staví k nováčkům. A ani profesoři nejsou novými přírůstky vždy nadšeni. Dá se říci, že snad v drtivé většině ne. Na začátek tohoto roku se však objevilo novinek více. Jak již bylo zmíněno, odešel ředitel. Kdo přijme jeho místo? Ředitelem školy se stává Anoran Lorbash Vin Sindarion (pokud mne Roweniny informační zdroje neklamou). Na postu ředitele koleje jsme si naštěstí změny odbyli už v průběhu roku předešlého a naší kolejní ředitelkou tedy zůstává Realis C. Majere.
Pokud vás zajímá složení naší části Studentské rady, a já doufám, že ano, stačí slétnout zrakem o řádek (případně dva) níže, kde jsou jména všech pečlivě uvedena s jejich posty.
Post primusky si i na tento rok udržela Alexandra Lambová, tehdy studentka 3. ročníku. Post prefekta… ach ano, zapomněla jsem zmínit. Po pečlivém uvážení vedení školy a prudkém nárůstu nováčků se ustanovil počet prefektů na čtyři. V Havraspáru se jimi tedy stali Anah Wastong, Katie Alvereth, Dark Rakeťák a Barborka Siriuska. Z ostatních důležitých lidí chci zmínit alespoň Viky Cartrovou, která byla vynikající reportérkou Modrých Listů, bohužel později ze školy odešla. A co se dělo s Havraspárem kromě toho?
Zřítelnice zšedlé věkem,
osm očí pavouka,
já být tebou dám si pozor,
kdo do tvých snů nakouká.
Připomíná vám těchto několik veršů někoho? Ano, opět se objevila Tarumen! Poprvé se objevil i Lizmael Ibrahim Noir.
Vzpomínáte na Věštbu z minulé kapitoly? Na zmínku o poháru? „však s ní(m) nám říďa pohár dá!“ No ano, ono se tak stalo. Tento rok se konečně Havraspár dočkal toho, co mu po právu náleží… školního poháru! Veškeré naše úsilí se konečně zúročilo. Někteří se sice těsně před koncem zděsili, že se tak nestane, protože byly přičítány a odečítány různým kolejím sumy stovek bodů, ale nakonec jsme my byli těmi, kteří měli skóre nejvyšší. Děkujeme Ti Roweno, že jsi nad námi stála ve zlém, stejně jako v dobrém a my to dokázali. Děkujeme Ti Roweno za to, že zůstáváš v našich srdcích a pomáháš nám uzřít správnou cestu, po níž se máme vydat. Děkujeme Ti.
Prolog ~ 1. ~ 2. ~ 3. ~ 4. ~ 5. ~ 6. ~ 7. ~ 8. ~ 9. ~ 10. ~ 11. ~ 12. ~ 13. ~ 14. ~ 15. ~ 16. ~ 17.~ 18. ~ 19. ~ 20. ~ 21. ~ 22. ~ 23. ~ 24. ~ 25. ~ 26. ~ 27. ~ 28. ~ 29. ~ Epilog