Můj první školní trest – Ariana Candlin

MŮJ PRVNÍ ŠKOLNÍ TREST

Šla jsem se sklopenou hlavou vytvořenou uličkou a snažila se nevnímat vlezlé pohledy všech starších studentů, co už ve Velké Síni seděli. Jímala mě hrůza. Ředitel seděl za stolem a já jsem se, společně s ostatními, zastavila až před stupínkem s Moudrým Kloboukem, abych čelila svému dalšímu osudu.
Přepadala mě panika, na čele mi tekl čůrek studeného potu, když jsem sledovala rozřazování a lítostivě sledovala všechny, co mířili ke stolu modrých. Začala jsem přešlapovat a v duchu si opakovat jediné: jen ne tam. A stejně, profesor s Kloboukem najednou vyřkl: Ariana Candlin. A o pár sekund později se ozvalo: Havraspár. To snad ne. Byla jsem jak tlustočerv, co se smaží ve vlastní šťávě, když jsem šla ke kolejáku. Tohle se přece nemohlo stát.

Točila se mi hlava, bolelo břicho a to byl teprve začátek. Stíhaly mě samé příkré pohledy, ve kterých se zračilo množství nastudovaných knížek a IQ přes dvě stě. Hlavou se mi míhaly samé frustrující myšlenky, že to přece nemůže být pravda. Že se Moudrý Klobouk spletl.

Nespletl. Uniforma se mi obarvila do modra.

Sedmiletý trest právě začal.

Ariana Candlin, 1. ročník
8. místo