Hromy, blesky, to bouřka řádí
každý ji zažije a nejen v mládí.
Obrazy světelné na nebi tvoří,
až se někdy může zdát, že nebe hoří.
Bouřka je však věc neobyčejná,
nikdy není jedna, jako druhá stejná.
Je však krásné, když nebe hřmí,
a déšť po vzduchu tak čistě voní.
Vytváří pocit samoty a smutku,
ovšem, pro všechny ne, vskutku.
Bouřky se dají obdivovat stále,
když z okna pohledíte do dále.
Při bouřkách se není čeho bát,
to ví asi každý, kdo má bouřky rád.
To se jen oblaka se zemí hašteří,
kdo o ten závod s větrem poběží.
Pár jedincům vykouzlí úsměv na rtech,
jako při parádních světelných koncertech.
To ovšem bouřka samozřejmě může být,
i zvuky v podobě hromů k tomu máte mít.
Každého však k lásce k bouřkám nepřesvědčím,
nejsem na to tím správným rozhodčím.
Nezbývá než počkat na silnou bouřku
a názoru svému udělat zkoušku.
Rosabella Rainy Rowan, 4. ročník
1. místo