Ledová pevnost koleje Havraspár je umístěna na přibližně čtyři metry čtvereční rozsáhlém prostranství na břehu bradavického jezera pod majestátní korunou stále kvetoucí sakury. Celé ledové stavení může znalému oku připomenout již existující hrad Ravenscraig. Zmenšeninu tohoto skotského hradu studenti koleje pravděpodobně vybrali záměrně, neboť se jedná o původní sídlo zakladatelky koleje Roweny z Havraspáru.
Hradní komplex staveb se skládá kromě palácové budovy ještě z menšího nádvoří a stavení. Stavebním materiálem se staly hladké ledové kostky, které studenti naskládali na sebe do několika řad. Aby celá stavba držela při sobě a vydržela kdejaký poryv větru či útok škodolibého studenta, okraje krychliček modří pokropili vodou, díky níž kostky přimrzly k sobě. Do některých, nahodile rozmístěných krychlí Havránci také zamrazili ampulky se slunečním lektvarem, díky čemuž celé skromné architektonické dílo nejen přes den, ale i v noci, vyzařuje klidným modrým světlem. Na některých ledových cihličkách jsou pak vyryta i jména: “Aaron”, ”Anna”, “Naya R. A.”, “FFF”, “Severinne”.
Uvnitř palácové budovy se nachází patra, vždy oddělena třemi kostičkami do výšky. Dřevěné podlahy z větviček protínající vnitřní prostor v hradu pokrývají koberce vystříhané z barevných látek. Tohoto oživení jinak chladného paláce si však můžete povšimnout pouze skrz menší okna; ta tvoří barevná sklíčka, přes která lze nahlédnout za tlusté zdi do vnitřku paláce pod modrým, fialovým nebo i zeleným nádechem. Na okrajích a ve střední části má obytná část hradu pochopitelně i své věžičky – jsou dohromady tři a levitují ve výšce několika centimetrů nad hradem. Bystrému oku jistě neunikne, že se nejedná o opravdovou levitaci, nýbrž o tenký provázek, na němž jsou věžičky přichyceny k větvím sakury. Ze špice každé z věží na příchozí mává vlaječka modré barvy.
Naproti paláci stojí kolmo hospodářské stavení, dotvářející svou pozicí hradní půdorys ve tvaru písmene T. Od paláce se liší zejména tím, že je o drobet menší a nižší. I zde však naleznete dvě podlaží po třech krychličkách a barevná okénka, jimiž lze nahlédnout dovnitř. Pestré koberce byste zde ale hledali marně, podlahy tvoří holé dřevo.
Mezi obytným palácem a stavením se rozkládá větší nádvoříčko s cestičkami z písku. Jedna z nich vede k soše z ledu vytesané, nesoucí podobu ženy, v níž by učenější jedinci měli spatřit samotnou Rowenu z Havraspáru. Ta svýma ledovýma očima shlíží na celé nádvoří a kamennou kašnu, která rovněž vyplňuje volný prostor před hradem. Ledová podobizna zakladatelky koleje má na svém podstavci vyrytý nápis “Kassandra a Severinne”.
Hradbám obíhajícím celé zastavěné prostranství neschází ani typické cimbuří. To vytvořili studenti pomocí menších kamínků a prokládaně zkrášluje celý vnější horní okraj obranné zdi i palácové budovy. Přístup do komplexu uzavírá velká dřevěná brána, která zamezuje vstupu nežádoucích osob.
Pilní modří studenti nezapomněli ani na okolí hradu, kde se nevyhneme vyšlapaným cestičkám naznačeným jemným pískem. Lemování větvičkami coby holými stromky už jen dotváří okolní přírodu ve snaze napodobit tu divokou skotskou.
Sepsala: Kassandra Hatzidakis